1.4.2006
Tak přišel ten obávaný den D stěhování.
Ráno jsme vyrazili za Lentilkou, že se bude stěhovat do nového domova. Na smluveném místě s dopravcem jsme byli o 15minut dříve než bylo dohodnuto. Dopravce dorazil o 5 minut dříve a tak jsme za malou vyjeli něco před 9hodinou. V 9hodin jsme už byli u Lentilky a já si sbalila věci v obavách co bude dál.
Vešli jsme do stáje a tam už Leontiny vykukovala co se děje a hrnula se ke vrátkům. Když jsem jí připla na vodítko, vyšla ven jako veliký profík bez mámy. Zatím jí nic nedocházelo
a její zvědavost byla větší jako samostatný strach. Když jsme se přiblížili k vozíků, snažila se nejít dále, ale po chvíli přemlouvání a mrkvičky s tvrdým chlebem přistoupila k rampě. Pan dopravce jménem Pěnkava byl skvělý a bylo vidět, že již má mnoho zkušeností s hříbaty. Dal jí přední nožky na rampu, jelikož měla problém na rampu vstoupit a pořád o ní zakopávala. Po chvíli, kdy já jí táhla vodítkem zepředu a dopravce s Lenkou jí tlačili zezadu, dala si říci a nastoupila. Ovšem to nejhorší bylo teprve před námi.
Nejprve se malá zajistila proti couvání a to už začala řechtat a byla vynervovaná. Stála jsem jí u hlavy a hladila jí a dávala jí mrkvičku, aby se uklidnila. Pak se začala dávat dolů plachta a to se třásla strachy jako osika. Já byla však pořád v klidu a tak se i ona po 2 minutách také uklidnila. Chroustala mrkev a čekala co bude dál.
Pak jsme jí uvázali, ale ne na těsno, jelikož to nemá ráda a tak si po chvíli dala hlavu dolů a tak jí hlava skončila pod tyčkou. To ovšem nemohla a tak jme jí dali hlavu nahoru a přitom se bouchla. Měla jsem strach, aby nezačala jančit, ale byla pak už v klidu a tak jsme zkusili vyjet.
Sotva jsme vyjeli, tak první zatáčku nějak neustála a tak jsme zastavili jí zkontrolovat, jak to snáší. Bylo vše v pohodě. Druhá zastávka na kontrolu byla po 7 minutách, než jsme měli vyjíždět na výpadovku, ale bylo vše OK a nebylo se čeho obávat.
Cesta trvala 15minut a tak než se Lentilka nadala, byli jsme v jejím novém domově. Bohužel nás čekali až o 10hodině a my přijeli dříve, protože jsem nepředpokládala, že Lentiny naložíme během 10minut a tak Lentilka byla v přepravníku ještě dalších 15minut než se nastlalo a připravilo vše k ubytování.
Vykládání probíhalo celkem v pohodě. Při odsouvání plachty se zase malá chudák polekala, ale pak jsme jí vycouvali z přívěsu a šlo to dobře, protože pan přepravce stál na kraji, aby nespadla z rampy a směroval jí do středu rampy. Když se dotkly zadní nožky země z rampy, bylo na půl vyhráno. Pak jsme jí couvli ještě o kousek a byla venku.
Udělala jsem s ní 2 kolečka aby se uklidnila a pak jsme šli na rampu, která vede do stáje. Rampu neznala a tak se jí bála. Tentokráte nepomohla ani tlačení, nebo tahání zepředu, ale přišlo na přemlouvání. Po pár minutách jsem jí dostala na rampu, která je mnohem širší jak v přepravníku a jak jí zezadu potlačili, dala hlavu dolů a šla semnou do stáje, odkud se ozývalo řechtání jiných koní a ona jim odpovídala. Pak vešla do boxu a hned chtěla od tamtud utéci, ale pak jsme jí tam dali znovu a zůstala tam.
Chvíli jsem jí nechala v klidu, aby si na nové bydlení zvykla. Mezitím jsme odvezli Lenku na autobus do ZOO, kde jela se svou dcerou. Než jsme odjížděli, malá řechtala a byla nervózní. Když jsme přijeli na spět, malá už žrala seno a mrkev, kterou jsme jí tam nechali, rozházela po boxu. Byli jsme tam s ní ještě půl hodiny a pak jeli na oběd.
Po hodině jsme se vrátili a po senu ani památky, jen pár kousků mrkve zbylo. Tak jsme jí tam dali ještě trochu sena a po půl hodině mě šacovala. Zda nemám něco k snědku.
Rozhodla jsem se tedy jí dnes pouze očistit.a tak jsem to tedy udělala. Martin se rozhodl tam být u malé semnou. Byla super, až na jednu chvíli, kdy si chtěla hrát na přetlačovanou a v tom jsem zvítězila já. Martin se raději naší hru rozhodl pozorovat za dvířky boxu. Pak jsem jí dala do sena mrkev a vyrazili jsme domů. Bylo 14:30hod. když jsme odjížděli, tak snad už je v pořádku.
Tak je půl osmé a já volala jak se malá má a bylo mi řečeno, že je v pohodě. Odpoledne když jí Jarka vybírala box, tak ještě chtěla utéct z boxu, ale nyní večer už se jí ven nechtělo. Byl to prostě pro nás všechny náročný den.
Její mamina Lambada dnes nechtěla žrát, že jí malá moc chybí, ale snad to zítra už bude v pořádku.Náhledy fotografií ze složky Stěhování Lentilky